Replikace DNA
13. 9. 2006
Protože každé dělení buňky je spjato i s rozdělením jejího jádra, musí se nutně zdvojnásobit i množství genetické informace, aby každá z dceřinných buněk dostala právě tolik, kolik měla buňka před dělením.
V eukaryotních buňkách je DNA uložena ve formě chromozomů, tedy komplexu DNA s proteiny a při replikaci DNA dochází tedy k přesnému zkopírování původního chromozomu. Jako vzor (neboli matrice či templát) pro kopírování se použije původní molekula DNA; při kopírování musí být dodrženo stále stejné párování bází, čímž se zajišťuje stejná sekvence nukleotidů a dodržení genetické informace.
Princip replikace DNA je poměrně jednoduchý: Protože DNA je v chromozomu kondenzována ("hustě sbalena") musí se nejprve odkroutit tento superhelix, poté se přeruší vodíkové vazby mezi bázemi, dihelix mateřské DNA se tímto rozplete na dvě vlákna - každý z těchto uvolněných polypeptidových řetězců poté slouží jako matrice pro replikaci. V nové nakopírované DNA bude tedy jedno vlákno pocházet z mateřské molekuly DNA (tedy ono vlákno matriční) a druhé, doplňkové, vlákno je vyrobeno z buněčného poolu (= zásoby) deoxyribonukleotidů (= stavebních jednotek DNA). Proto je replikace tzv. semikonzervativní. Stavebními jednotkami pro vyráběné vlákno jsou deoxyribonukleosid-5'-trifosfáty, které se řadí k matričnímu vláknu na základě komplementarity bází - tedy díky interakci vodíkových vazeb mezi adeninem a thyminem a cytosinem a guaninem. Jsou-li tyto nukleotidy správně umístěny, jsou pak spojeny fosfodiesterovými vazbami.
(clanek je "in very slow progress":-)
V eukaryotních buňkách je DNA uložena ve formě chromozomů, tedy komplexu DNA s proteiny a při replikaci DNA dochází tedy k přesnému zkopírování původního chromozomu. Jako vzor (neboli matrice či templát) pro kopírování se použije původní molekula DNA; při kopírování musí být dodrženo stále stejné párování bází, čímž se zajišťuje stejná sekvence nukleotidů a dodržení genetické informace.
Princip replikace DNA je poměrně jednoduchý: Protože DNA je v chromozomu kondenzována ("hustě sbalena") musí se nejprve odkroutit tento superhelix, poté se přeruší vodíkové vazby mezi bázemi, dihelix mateřské DNA se tímto rozplete na dvě vlákna - každý z těchto uvolněných polypeptidových řetězců poté slouží jako matrice pro replikaci. V nové nakopírované DNA bude tedy jedno vlákno pocházet z mateřské molekuly DNA (tedy ono vlákno matriční) a druhé, doplňkové, vlákno je vyrobeno z buněčného poolu (= zásoby) deoxyribonukleotidů (= stavebních jednotek DNA). Proto je replikace tzv. semikonzervativní. Stavebními jednotkami pro vyráběné vlákno jsou deoxyribonukleosid-5'-trifosfáty, které se řadí k matričnímu vláknu na základě komplementarity bází - tedy díky interakci vodíkových vazeb mezi adeninem a thyminem a cytosinem a guaninem. Jsou-li tyto nukleotidy správně umístěny, jsou pak spojeny fosfodiesterovými vazbami.
(clanek je "in very slow progress":-)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář